Přeskočit na obsah

Édouard Roger-Vasselin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Édouard Roger-Vasselin
Édouard Roger-Vasselin na French Open 2019
Édouard Roger-Vasselin na French Open 2019
PřezdívkaDoudou
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození28. listopadu 1983 (40 let)
Místo narozeníGennevilliers, Francie
BydlištěBoulogne-Billancourt, Francie
Výška185 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Profesionál od2002[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek8 039 455 USD
Dvouhra
Poměr zápasů84–125
Tituly0 ATP, 4 challengery, 7 Futures
Nejvyšší umístění35. místo (10. února 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2014)
French Open3. kolo (2007)
Wimbledon3. kolo (2007)
US Open2. kolo (2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů409–275
Tituly28 ATP, 16 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění6. místo (3. listopadu 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2015)
French Openvítěz (2014)
Wimbledonfinále (2016, 2019)
US Openčtvrtfinále (2017, 2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůfinále (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2018)
French Openvítěz (2024)
Wimbledončtvrtfinále (2021, 2022)
US Openfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240608a8. června 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Édouard Roger-Vasselin (* 28. listopadu 1983 Gennevilliers, Hauts-de-Seine) je francouzský profesionální tenista. Na grandslamu zvítězil v mužské čtyřhře French Open 2014 s Julienem Benneteauem a smíšené čtyřhře French Open 2024 s Laurou Siegemundovou. Jako poražený finalista skončil v mužském deblu Wimbledonu 2016 a 2019 i mixu US Open 2022. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet osm deblových turnajů včetně Cincinnati Masters 2015, Miami Open 2023 a Paris Masters 2023 z kategorie Masters. Na challengerech ATPokruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2014 na 35. místě a ve čtyřhře v listopadu téhož roku na 6. místě. Trénuje ho Dave Marshal. Dříve tuto roli plnili Antoine Quinquis, Nicolas Renavand a Gregoire Jacq.[1]

Jeho otcem je bývalý francouzský tenista Christophe Roger-Vasselin, semifinalista dvouhry na French Open 1983, kde porazil světovou jedničku Jimmyho Connorse.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 se stal francouzským šampionem ve dvouhře dorostenců do 18 let. Ve druhém kole Wimbledonu 2007 přehrál z pozice kvalifikanta argentinskou světovou dvacítku Juana Ignacia Chelu, než jej zastavil krajan a čtrnáctý muž klasifikace Richard Gasquet. Bodový zisk jej po skončení premiérově posunul do elitní světové stovky, když 9. července 2007 figuroval na 92. místě žebříčku. Rovněž na tokijském Rakuten Japan Open Tennis Championships 2009 musel jako 189. hráč klasifikace projít kvalifikační soutěží. Po jejím zvládnutí v první fázi dvouhry zdolal světovou pětku Juana Martína del Potra a poté i Rakušana Jürgena Melzera z konce elitní čtyřicítky. Ve čtvrtfinále podlehl Australanovi Lleytonu Hewittovi.

Do premiérového finále dvouhry na okruhu ATP Tour se probojoval během březnového Delray Beach International Tennis Championships 2013. Nestačil v něm na Lotyše Ernestsa Gulbise ve dvou setech. Také z boje o titul na lednovém Aircel Chennai Open 2014 v indické Čennaí odešel poražen od Švýcara Stanislase Wawrinky, který získal o tři týdny později trofej na Australian Open.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrál s krajanem Julienem Benneteauem mužskou čtyřhru French Open 2014, když ve finále porazili španělský pár Marcel Granollers a Marc López. Bodový zisk jej premiérově posunul do první světové desítky deblového žebříčku. V závěru sezóny se pak oba probojovali do semifinále debla na Turnaje mistrů 2014.

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 3 (1–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2014 French Open antuka Francie Julien Benneteau Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Marc López
6–3, 7–6(7–1)
Finalista 2016 Wimbledon tráva Francie Julien Benneteau Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 6–7(1–7), 3–6
Finalista 2019 Wimbledon tráva Francie Nicolas Mahut Kolumbie Robert Farah
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
7–6(7–5), 6–7(5–7), 6–7(6–8), 7–6(7–5), 3–6

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Finalista 2022 US Open tvrdý Belgie Kirsten Flipkensová Austrálie Storm Sandersová
Austrálie John Peers
6–4, 4–6, [7–10]
Vítěz 2014 French Open antuka Německo Laura Siegemundová USA Desirae Krawczyková
Spojené království Neal Skupski
6–4, 7–5

Finále na ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–2 Č)
Turnaj mistrů (0–1 Č)
ATP Tour Masters 1000 (3–4 Č)
ATP Tour 500 (6–6 Č)
ATP Tour 250 (0–2 D; 8–4 Č)

Dvouhra: 2 (0–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 3. března 2013 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Lotyšsko Ernests Gulbis 6–7(3–7), 3–6
Finalista 2. 5. ledna 2014 Čennaj, Indie tvrdý Švýcarsko Stanislas Wawrinka 5–7, 2–6

Čtyřhra: 45 (28–17)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 5. února 2012 Montpellier, Francie tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Austrálie Paul Hanley
Spojené království Jamie Murray
6–4, 7–6(7–4)
Vítěz 2. 20. února 2012 Marseille, Francie tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Německo Dustin Brown
Francie Jo-Wilfried Tsonga
3–6, 6–3, [10–6]
Vítěz 3. 17. září 2012 Méty, Francie tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Švédsko Johan Brunström
Dánsko Frederik Nielsen
7–6(7–3), 6–4
Vítěz 4. 15. července 2013 Newport, Spojené státy tráva Francie Nicolas Mahut USA Tim Smyczek
USA Rhyne Williams
6–7(4–7), 6–2, [10-5]
Finalista 1. 20. července 2013 Bogotá, Kolumbie tvrdý Nizozemsko Igor Sijsling Indie Purav Radža
Indie Divij Šaran
6–7(4–7), 6–7(3–7)
Vítěz 5. 29. července 2013 Atlanta, Spojené státy tvrdý Nizozemsko Igor Sijsling Spojené království Colin Fleming
Spojené království Jonathan Marray
7–6(8–6), 6–3
Vítěz 6. 6. října 2013 Tokio, Japonsko tvrdý Indie Rohan Bopanna Spojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers
7–6(7–5), 6–4
Vítěz 7. 23. února 2014 Marseille, Francie (2) tvrdý (h) Francie Julien Benneteau Austrálie Paul Hanley
Spojené království Jonathan Marray
4–6, 7–6(8–6), [13–11]
Vítěz 7. 23. února 2014 Marseille, Francie (3) tvrdý (h) Francie Julien Benneteau Austrálie Paul Hanley
Spojené království Jonathan Marray
4–6, 7–6(8–6), [13–11]
Vítěz 8. 7. června 2014 French Open, Paříž, Francie antuka Francie Julien Benneteau Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Marc López
6–3, 7–6(7–1)
Finalista 2. 12. října 2014 Šanghaj, Čína tvrdý Francie Julien Benneteau USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–7(3–7)
Vítěz 8. 26. července 2015 Bogotá, Kolumbie tvrdý Česko Radek Štěpánek Chorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
7–5, 6–3
Finalista 3. 16. srpna 2015 Montréal, Kanada tvrdý Kanada Daniel Nestor USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 6–3, [6–10]
Vítěz 10. 23. srpna 2015 Cincinnati, Spojené státy americké tvrdý Kanada Daniel Nestor Polsko Marcin Matkowski
Srbsko Nenad Zimonjić
6–2, 6–2
Vítěz 11. 27. září 2015 Méty, Francie (2) tvrdý (h) Polsko Łukasz Kubot Francie Nicolas Mahut
Francie Pierre-Hugues Herbert
2-6, 6-3, [10-7]
Finalista 4. 11. října 2015 Peking, Čína tvrdý Kanada Daniel Nestor Kanada Vasek Pospisil
USA Jack Sock
6–3, 3–6, [6–10]
Finalista 5. 9. července 2016 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Francie Julien Benneteau Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 6–7(1–7), 3–6
Vítěz 12. 24. července 2016 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Kanada Daniel Nestor Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Alexander Peya
7–6(7–3), 7–6(7–4)
Vítěz 13. 23. října 2016 Antverpy, Belgie tvrdý Kanada Daniel Nestor Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 6–4
Finalista 6. 14. května 2017 Madrid, Španělsko antuka Francie Nicolas Mahut Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
5–7, 3–6
Finalista 7. 25. června 2017 Londýn, Spojené království tráva Francie Julien Benneteau Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
2–6, 3–6
Vítěz 14. 24. září 2017 Mety, Francie (3) tvrdý (h) Francie Julien Benneteau Nizozemsko Wesley Koolhof
Nový Zéland Artem Sitak
7–5, 6–3
Finalista 8. 29. října 2017 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Francie Fabrice Martin Chorvatsko Ivan Dodig
Španělsko Marcel Granollers
5–7, 6–7(6–8)
Finalista 9. 14. dubna 2018 Marrákeš, Maroko antuka Francie Benoît Paire Chorvatsko Nikola Mektić
Rakousko Alexander Peya
5–7, 6–3, [7–10]
Finalista 10. 5. srpna 2018 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý USA Mike Bryan Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
6–3, 3–6, [4–10]
Vítěz 15. 24. září 2018 Mety, Francie tvrdý (h) Francie Édouard Roger-Vasselin Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
6–1, 7–5
Vítěz 16. 21. října 2018 Antverpy, Belgie tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Brazílie Marcelo Demoliner
Mexiko Santiago González
6–4, 7–5
Finalista 11. 28. října 2018 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) USA Mike Bryan Spojené království Joe Salisbury
Spojené království Neal Skupski
6–7(5–7), 3–6
Vítěz 17. 10. února 2019 Montpellier, Francie (2) tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Dodig Francie Benjamin Bonzi
Francie Antoine Hoang
6–3, 6–3
Vítěz 18. 25. května 2019 Lyon, Francie antuka Chorvatsko Ivan Dodig Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
6–4, 6–3
Finalista 12. 13. července 2019 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Francie Nicolas Mahut Kolumbie Robert Farah
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
7–6(7–5), 6–7(5–7), 6–7(6–8), 7–6(7–5), 3–6
Finalista 13. 22. září 2019 Mety, Francie tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Švédsko Robert Lindstedt
Německo Jan-Lennard Struff
6–2, 6–7(1–7), [4–10]
Vítěz 19. 6. října 2019 Tokio, Japonsko tvrdý Francie Nicolas Mahut Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Franko Škugor
7–6(9–7), 6–4
Vítěz 20. 20. října 2019 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Finsko Henri Kontinen Chorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
6–4, 6–2
Vítěz 21. 18. října 2020 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Rakousko Jürgen Melzer Brazílie Marcelo Demoliner
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–2, 7–6(7–4)
Finalista 14. 14. listopadu 2020 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Rakousko Jürgen Melzer Spojené království Jamie Murray
Spojené království Neal Skupski
bez boje
Finalista 15. 22. listopadu 2020 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) Rakousko Jürgen Melzer Nizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić
6–2, 3–6, [5–10]
Vítěz 22. 28. února 2022 Montpellier, Francie (3) tvrdý (h) Finsko Henri Kontinen Izrael Jonatan Erlich
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–2, 7–5
Finalista 16. 19. března 2022 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Mexiko Santiago González USA John Isner
USA Jack Sock
6–7(4–7), 3–6
Vítěz 23. říjen 2022 Florencie, Itálie tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Chorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
7–6(7–4), 6–3
Finalista 17. říjen 2022 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Chorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
4–6, 6–7(5–7)
Vítěz 24. únor 2023 Marseille, Francie tvrdý (h) Mexiko Santiago González Francie Nicolas Mahut
Francie Fabrice Martin
4–6, 7–6(7–4), [10–7]
Vítěz 25. březen 2023 Miami, Spojené státy tvrdý Mexiko Santiago González Francie Nicolas Mahut
USA Austin Krajicek
7–6(7–4), 7–5
Vítěz 26. srpen 2023 Los Cabos, Mexiko tvrdý Mexiko Santiago González Austrálie Andrew Harris
Německo Dominik Koepfer
6–4, 7–5
Vítěz 27. říjen 2023 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Mexiko Santiago González Monako Hugo Nys
Polsko Jan Zieliński
6–7(8–10), 7–6(7–3), [10–1]
Vítěz 28. listopad 2023 Paříž, Francie tvrdý (h) Mexiko Santiago González Indie Rohan Bopanna
Austrálie Matthew Ebden
6–2, 5–7, [10–7]

Postavení na konečném žebříčku ATP

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 20172023
Pořadí 1383 421. 300. 197. 189. 252. 96. 166. 153. 124. 106. 102. 52. 87. 123. 293.
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 871. 323. 307. 197. 292. 289. 219. 170. 98. 133. 43. 17. 7. 17. 17. 26. 24. 16. 15. 42. 32. 11.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Édouard Roger-Vasselin na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Édouard Roger-Vasselin na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240608a8. června 2024
  2. Édouard Roger-Vasselin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240608a8. června 2024

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]